Pražské kašny
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Praha vypráví o ... v následujícím díle našeho pravidelného povídání se jak jinak než uchýlím k opěvování sama sebe a svých krás. Dnešní povídání věnuji pražským kašnám, fontánám, studnám i studánkám. Tyto architektonické skvosty byly v minulosti zdrojem pitné vody a stávaly na každém volném prostranství. Jak si vzpomínám, kašny mívaly různé podoby. Někde jste se setkali s prostými roubenými nádržemi, jinde s překrásnými uměleckými díly zdobenými plastikami s antickými, biblickými a přírodními motivy. Rozkvět těchto vodních děl přinesla zejména renesance a baroko. V tomto období znovuzrození antiky, se, jak jistě dobře víte, kladl velký důraz na užívání si života, krásu a s ní spojené umění. Bohatí šlechtici a měšťanstvo se předháněli v okázalostech, které se mimo jiné týkaly i kašen a fontán. Z tohoto prostého důvodu se v tuto dobu vystavěly nejkrásnější kašny a fontány, některé z nich můžete dokonce v mých uličkách obdivovat dodnes. Pravda je, že v 19. století jsem se mohla pyšnit 400 kašnami, dnes je již kašen o něco méně. Těší mne, že současná doba také pamatuje na vodní prvky, které do mého centra neodmyslitelně patří, projektují se nová vodní díla a ta stará se opečovávají a uchovávají. Není možné zmínit všechny nejznámější kašny, fontány a studny, které se uvnitř mne nalézají. Proto si povíme jen o náhodně vybraných.
V areálu Pražského hradu naleznete 36 exteriérových i interiérových vodních staveb. Jednou z nich je například Kohlova nebo chcete-li také Lví kašna na II. nádvoří Pražského hradu. Hovořím o ni, jelikož je jednou z nejstarších, pochází z roku 1686. Tato pískovcová kašna byla kdysi důležitou součástí vodního režimu na Pražském hradě. Současně byla největší z hradních nádrží a sloužíla i v případě požárů. Hned vedle Kohlovy kašny naleznete překrásnou studnu s ozdobnou mřížovou klecí od neznámého autora.
Přesuneme-li se s naším povídáním o kašnách na Staré Město, mám také o čem vyprávět. Uprostřed Malého náměstí stojí původní funkční studna chráněná ručně kovanou renesanční mříží z roku 1560, která vznikla v dílně dvorského zámečníka Jörga Schmidhammera. Zdá se, že je mou nejstarší dochovanou studnou. Tato studna je opravdu mistrovským dílem, které budete jistě obdivovat. Překrásná je zejména barevná ručně kovaná mříž, zdobená postavami andělů. Zda-li mne mysl neklame, tak v 17. století byl vrcholek studny s makovicí doplněn českým lvem.
Nejpopulárnější je v každém případě kašna umístěná v severním křídle Clam-Gallasova paláce. Její tvůrce, klasicistní sochař Václav Prachner, ji vyzdobil sochou dívky vylévající ze dvou džbánků vodu. Měla symbolizovat Vltavu, ale pražané ji začali říkat Terezka. Po obou stranách kašny stávaly dvě fortelné lavice na postavení puten, a ženské se tady rády zastavily na kus řeči o tom, co je v Praze nového. Kdysi se vyprávělo, že se do Terezky šíleně zamiloval jeden vysloužilý voják od dragounů, a než umřel, odkázal Terezce 10.000 zlatých. Dědicové nechtěli soše bláznivý odkaz uznat, a tak došlo k soudu, který Terezka prohrála. Tenkrát nikdo neuznal, že by mohlo jít o „věno“ určené na případnou opravu.
Do mé sbírky vodních děl před sedmi lety přibyla kašna "Propadliště času" od architekta Jana Laudy. Tato kouzelná fontána zdobí místo, kde kdysi stávala Medvědí fontána a později sovětský tank. Puklá skála - dvě žulové desky z libereckého lomu, symbolizují propadliště času, který pohltí veškeré lidské počiny. Tryskající voda vše očistí a dá zapomenout. Přijďte se na Kinského náměstí pokochat vodou tryskající až do neuvěřitelných 8 metrů.
Přijmněte mé pozvání na náměstí i náměstíčka oživlá fontánami...
