Praha vypráví o svých zahradách
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
V dalším díle mého vyprávění, Vás zasvětím do tajů kouzelných koutů pražských zahrad. Vydáme se společně na prohlídku nejznámějších a nejhojněji navštěvovaných zahrad. Objevovat přírodní krásy vyrazíme již časně ráno, jelikož jak jistě víte, jsem okouzlující za ranního rozbřesku. V tuto dobu se po mě rozprostírá klid, jediné co je v tuto dobu slyšet je tiché šplouchání Vltavy pod Karlovým mostem, byl by tedy hřích vyspávat. Představte si tu okouzlující atmosféru opuštěných ulic, parků a zahrad čekajících na své probuzení. Národní divadlo ještě odpočívá po večerním představení. Orloj na věži Staroměstské radnice pravidelně odbíjí a z některých komínů na Novém Světě se již pomalu začíná kouřit. Probouzím se ...
Slíbila jsem Vám exkurzi po mých šťavnatě zelených plochách, tak neváhejme a vydejme se do Seminářské zahrady obklopující východní svah Petřína. Než tam dorazíme, pokusím se zapátrat ve své paměti a povím Vám něco málo z její historie. Když si vybavuji těžké časy doby středověké, rozkládala se zde vinice založená z podnětu mnou oblíbeného císaře Karla IV. Dne 1. května 1930 byla Seminářská zahrada zpřístupněna veřejnosti. V současné době se v jižní části Seminářské zahrady projíždí technická památka v podobě pozemní lanové dráhy. Jak si matně pamatuji, za cestu nahoru na Petřín zaplatili cestující v roce 1891 12 krejcarů a dnes se cena jízdenky pohybuje kolem 26 Korun. Petřínský vrch krášlí ještě Vrtbovská, Vratislavská, Schönbornská a Lobkowická zahrada. Z celého Petřína se otevírají atraktivní rozhledy na Staré Město, Malou Stranu a Hradčany.
Procházkou se pozvolna dostáváme do zahrad Pražského hradu, kde na nás čeká mnoho přenádherné podívané. Čekají nás Palácové zahrady Pražského hradu ležící na území Malé Strany, na jižním svahu hradčanského vrchu. Opět trocha povznášející historie: v 16. století postupně ztratily hradby na jižním svahu hradčanského vrchu svou obrannou funkci, a proto byly částečně zbourány. Pozemky, zahrady a vinice skoupila šlechta a měšťané. Časem malé užitkové zahrady zanikly a na jejich místech začaly vznikat zahrady velké. První byla vytvořena v roce 1580 dnešní Fürstenberská zahrada. Zahrady byly budovány jako renesanční italského typu a sloužily k odpočinku a potěšení vlastníků přilehlých paláců. Zahrady mi zpustošili Švédové po dobytí Malé Strany 5. srpna 1648. Neuběhlo mnoho let a zahrady byly, k mé radosti, přebudovány do barokní úpravy. Turisty obdivované jsou terasy s plastikami, monumentální schodiště, kašny a vodotrysky, saly terreny, pavilony a galerie. Z vysoko položených teras se otevírají krásné pohledy na Malou Stranu a panorama města. Na jižním hradčanském svahu postupem času vznikl souvislý pás zahrad, od severu k jihu ho tvoří Ledeburská, Malá Pálffyovská, Velká Pálffyovská, Kolowratská a Fürstenberská zahrada.
Pražský hrad obklopují překrásné, ptáky rozezpívané zahrady, Královská, Rajská, Hartigovská a zahrada Na Valech. Není v našich silách všechny prohlédnout, proto se pečlivěji zmíním pouze o nejznámější z nich, a to o Královské zahradě. Zdali mne má mysl neklame, Královskou zahradu založil král Ferdinand I. roku 1534 na místě původních středověkých vinic. Zahrady byly navrženy v renesančním slohu a postupem doby do nich přibylo mnoho objektů jako například Letohrádek královny Anny, Míčovna, vila Dr. Eduarda Beneše nebo nová Oranžerie navržená Evou Jiřičnou.
Jaké to libé vůně, jaký krásných ptáků zpěv a co lahodných ovocí rozličných chutí možnost okusit, s přáteli též porozprávěti možno a mnohými způsoby se pobavit....O jakých místech to neznámý autor z 18. století mluví? Ovšemže o zahradách. Proslulých pražských zahradách na rovině i terasách zbudovaných, italským, francouzským či anglickým způsobem projektovaných, vždy však úchvatných a vyhledávaných. Tehdy i v současné době. Po staletí si lidé kladou otázku která zahrada je nejkrásnější...? Královská, Ledeborská, Vrtbovská.....? co myslíte?
Ať navštívíte jakoukoli z nich, čeká na Vás úchvatný zážitek doteku přírody přímo v mém historickém srdci ...
