Praha vypráví o svých pomnících
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Pomníky, o kterých bude dnešní povídání, odkazují na mé triumfy, slávu, pády i strádání, které mne po staletí provázely. Zmíněné pomníky i památníky vám sami vypoví o svém bohatém životě víc než jakýkoliv profesionální průvodce. Tyto velkolepé sochy a sousoší jsou v mém srdci umístěny k oslavě a úctě velikánů, kteří ovlivnili svou prací nejen moje pražské dějiny. Tyto úctyhodné osobnosti neztrácejí svůj lesk ani po své smrti, jejich geniální díla v nás přežívají dodnes a stále nás dokážou povznášet. Pojďte se mnou na okamžik sklonit hlavu před nejvýznamnějšími pomníky slavných českých osobností, které jsou dílem neméně významných umělců.
Do tohoto krátkého povídání bohužel nedokáži vměstnat to neuvěřitelné množství pomníků, které se uvnitř mne ukrývají. Dovolte mi, prosím, abych pohovořila pouze o těch, které považuji za nejvelkolepější díla. Jakýmsi nepsaným symbolem českého národa a výrazem jeho státnosti, stejně jako mou významnou památkou, je Myslbekova jezdecká socha sv. Václava na horním konci Václavského náměstí. Jedná se ve skutečnosti o sousoší. Po stranách hlavního podstavce se nacházejí v rozích postavy českých světců: sv. Ludmily, sv. Anežky České, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha. V nejvyšší části, která vás na první pohled jistě uchvátí, je na koni sv. Václav ve zbroji s korouhví. V posledních desetiletích se právě na tomto místě udával chod dějin našeho národa.
Druhým jednoznačně nejvelkolepějším dílem je pomník mistra Jana Husa od autora Ladislava Šalouna umístěný na Staroměstském náměstí. Jak si vzpomínám, pomník byl na náměstí odhalen v roce 1915 k 500. výročí upálení Jana Husa v Kostnici. Pomník z kamene a bronzu patří k nejvýznamnějším secesně symbolistním pracím českého monumentálního sochařství. Hovořím-li o Staroměstském náměstí nedá mi, abych se nezmínila o památníku vůdců stavovského povstání. Poblíž budovy Staroměstské radnice naleznete plochu popraviště, na kterém bylo v pondělí 21. června 1621 popraveno 27 českých pánů a měsťanů za účást v protihabsburském povstání. Mistrem popravčím byl nezapomenutelný kat Mydlář. Dnes je na tomto místě v šedé dlažbě vysazeno vedle data popravy a zkřížených mečů i 27 bílých křížů a každý z nich označuje jedno jméno.
Přesuneme-li se na Vítkov nalezneme tam největší bronzovou sochu na světě, jezdeckou sochu Jana Žižky z Trocnova, husitského vojevůdce. Autorem tohoto grandiózního díla je Bohumil Kafka. Pro zajímavost, ruka postavy váží 195 kg, hlava 105 kg a meč 110 kg. Velikost a umístění sochy ji předurčily k tomu, aby se stala jednou z mých dominant.
Jak jsem již zmínila, skrývám mnoho pomníků, které stojí za zmínku, není ovšem prostor na to se o nich obšírně zmínit, proto bych si dovolila další důležité pomníky pouze vyjmenovat. Na mém území naleznete převážně pomníky státníků, spisovatelů a hudebních géniů: Karla IV. stojícího u Karlova mostu a v aule Karolina, Tomáše Garigua Masaryka v Petřínských sadech, Boženu Němcovou na Slovanském ostrově, Karla Hynka Máchu na Petříně, Josefa Jungmanna na Jungmannově náměstí, Aloise Jiráska kde jinde než na Jiráskově náměstí, Franze Kafku v malém parčíku mezi kostelem sv. Ducha a Španělskou synagogou, Bedřicha Smetanu na Novotného lávce, Antonína Dvořáka před Rudolfinem a další.
Vyražte objevovat pomníky do centra staré Prahy!
