Praha vypráví historii svých náměstí
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
V dnešním vyprávění bych vás ráda zasvětila do historie mých nejznámějších náměstí, která stejně jako já mají o čem vypravovat. Jak jistě víte, má historie sahá až do dalekého 9. století. V té době jsem se skládala ze 4 samostatných obcí, ze Starého Města, Nového Města, Malé Strany a Hradčan. Vzpomínám si, že Staré Město vzniklo okolo několika tržišť mezi Vyšehradem a zátočinou Vltavy pod Letnou. Náměstí se vyvíjela postupně, ostatně stejně jako zástavba po jejich obvodu. Za mého mládí se názvy náměstí většinou odvíjely od zboží, které zde bylo v převážné míře nabízeno nebo od polohy náměstí. Až později byly tyto plácky pojmenovány podle významných osobností. Pro vaši bližší představu, se na náměstí odvíjel nejen tehdejší společenský život, ale též významné dějinné události, mající vliv na život celé země. Z mnohých se k mému smutku, staly rušné automobilové, tramvajové a pěší komunikace. Na druhou stranu mnohá náměstí dosud dýchají klidem, vyzařují pohodu a historickou atmosféru. Hlavními centry Nového Města pražského se staly ve 14. století Dobytčí trh (Karlovo náměstí), Koňský trh (Václavské náměstí) a Senný trh (Senovážné náměstí). Dovolte mi prosím, abych pohovořila zejména o těcho nejdůležitějších trzích nebo chtete-li dnešních náměstích.
Na úvod začneme hovořit o největším náměstí - o Karlově náměstí. Karel IV. by byl jistě potěšen, že v roce 1848 bylo pojmenováno na jeho počest. Do té doby se nazývalo Tržiště velké, rynk Novoměstský a od 15. století jako Dobytčí trh. Obchodovalo se zde s obilím, uhlím, dřívím, rybami, dobytkem a s dalšími komoditami. Za Karla IV. zde byly každoročně vystavovány korunovační klenoty, jinak uložené na Karlštejně. V současnosti je Karlovo náměstí nejen rušným společenským, obchodním a dopravním centrem, ale díky parku i místem vyhledávaným pro odpočinek a procházky.
Nedá mi, abych se hned nezmínila pár slovíčky i o Staroměstském náměstí, v minulosti nazývaném Staroměstský rynek. Jde o nejstarší a nejpamátnější náměstí v mém centru. Již v 11. století se zde nacházelo tržiště s pravidelnýmii váročními a dalšími trhy. Postupem času na tržišti a v nejbližším okolí vznikl nejvýznamnější obchodní a veřejný prostor celých Čech. Po obvodu tržiště postupně vyrůstaly románské a raně gotické domy, tudíž prostor postupně dostával podobu náměstí. Z významných budov na Staroměstském náměstí si zaslouží mimo jiné pozornost palác Goltz - Kindských, dům U kamenného zvonu, Týnská škola nebo dům U minuty. Avšak nejznámější je Staroměstská radnice s pražským Orlojem.
Jak jsem již zmínila, Václavské náměstí se původně nazývalo Koňský trh. Spolu s Dobytčím a Senným trhem bylo vyprojektováno na přání Karla IV.. Ve spodní části začíná Václavské náměstí Svatohavelskou bránou a končí bránou Koňskou, jejíž název je shodný s názvem celého prostranství. V této době se zde prodávali koně, proto Koňský trh i Koňská brána. Náměstí je dlouhé téměř 750m a široké 60m. O tom, proč je náměstí tak dlouhé a úzké existuje řada domněnek. Jedna z nich například hledá příčiny ve sběratelské vášni Karla IV. Dnes je Václavské náměstí vyhledávaným obchodním centrem.
V místech dnešního Senovážného náměstí bývala kdysi malá obec Chudobice. Sám její název napovídá, jak vypadala a kdo v ní žil. Když dal Karel IV. v roce 1348 položit základy Nového Města pražského, postoupili majitelé Chudobic pozemky králi a ten z nich nechal vystavit jeden ze tří novoměstských trhů - Senný trh. Prostor tržiště sahal od kostela sv. Jindřicha k hradbám a k bráně, které se myslím, říkalo Horská, protože cesta od ní vedla ke Kutné Hoře. Na tomto tržišti se prodávalo seno a obilí. Prodavači, zvaní pícníci, otevřeli své krámy po celé východní straně náměstí, které mělo zcela venkovský ráz. Na rynku bylo možné nalézt i několik hospod. Scházeli se tu dělníci po práci i mezi prací, chodili sem vojáci z nedalekých kasáren. Denní život na náměstí se soustřeďoval hlavně kolem nevelkého dřevěného stavení, kde byla umístěna vozová váha. Vybavuji si, jak na ni vjížděly vozy naložené senem, slámou nebo obilím, byly zavěšeny na řetězy a zváženy. Bylo zde velmi veselo, to mi věřte!
Na pražských náměstích bylo krásně rušno a je dodnes. Přijměte mé pozvání a přijďte se přesvědčit!
