EA Hotel Joseph 1699

EA Hotel Joseph 1699 starstarstarstar

 
Jasno Jasno Jasno
Sobota Neděle Pondělí
13/1 °C 9/-1 °C 12/2 °C
Facebook

Historie domu

Ocenění spjatá s historií domu

Hotel se úspěšně zařazuje i do nejrůznějších soutěží, které jsou spjaté s historií domu. Z nejvýznamějších jsou Stavba Vysočiny 2010 a Zlatá jeřabina. V obou soutěžích se hotel umístil na prestižních oceněňovaných místech.
Soutěži Stavba Vysočiny obdržel hotel Čestné uznání v kategorii Rekonstrukce a obnova.
anketě Zlatá jeřabina postupuje do přeshraniční soutěže Záchrana souboru budov chudobince v Židovské čtvrti jako jeden ze dvou nominovaných projektů.


Třebíč - Židovské domy na Podklášteří - Blahoslavova 23 - č. p. 85

Židovská čtvrť byla spolu s bazilikou sv. Prokopa zařazena v roce 2003 do seznamu památek kulturního dědictví UNESCO. Objekt sám – Blahoslavova 23 - byl vyhlášen ministerstvem kultury za nemovitou kulturní památku v r. 2007.

Dům č. p. 85 představuje jeden z nejsložitějších architektonických útvarů třebíčského ghetta. Dům s barokním stavebním jádrem vyrostl na křesťanském gruntu Urbana Stehlíka. Dle průzkumu dobových urbářů a kronik, který zpracoval znalec historie Třebíče PhDr. Rudolf Fišer, CSc. se uvádí:

  „V roce 1617 ho od zámeckého hejtmana Simenona Žlutického za 100 zlatých koupil Žid Enoch. Ten podle zápisu v pozemkové knize Podklášteří založené v roce 1617 v hotovosti složil jenom 15 zl. a za další řádné splácení zbylé částky ručili tito Židé: Lev Koktavý, Januš, Johel, Izák zeť Aronův, Šimon Sklenář a Abraham syn Josefův. Nový majitel Žid Enoch je zapsán v textu také jako Koktavej nebo Honyle či Honole. V roce 1650, tedy po více než dvaceti letech od koupě, měl dům zaplacený.“

O půl století později objekt zpustnul, a proto zde v roce 1699 vystavěl Samuel Lewita na původních základech úplně nový dům. V roce 1724 byl „grunt“ výrazně přestavěn a rozdělen do pěti samostatných dílů. Jedná se tedy o objekty s barokním jádrem, složité dispozice se vstupy z několika různých výškových úrovní, dokumentující tak jev typický pro židovské čtvrti zvaný kondominium, to znamená reálné rozdělení domu na několik dílových vlastníků, a to horizontálně i vertikálně, jakýsi slepenec budov. Komplex budov se nachází ve svahu a jeho výškový rozdíl je více jak 8 metrů - ze dvora domu je překrásný výhled na město. Pozoruhodný objekt sloužil jako chudobinec třebíčské židovské obce, později jako sirkárna. Existoval po celé 19. století, v roce 1908 jej obec nově zařídila, takže nakonec tvořil celý areál včetně domečků kolem dvorku při Skalní ulici.

V barokním jádru domu se zachovala klenba s lunetami, schodiště, kamenný sklípek vytesaný ve skále a mikve (rituální lázeň). Sloužila ke každotýdenní symbolické očistě mužů a žen před šabatem a u žen navíc po menstruaci, před svatbou a po porodu. Mikve je situována v přízemí „samostatného domku“, je velká přibližně 1x1 m a hluboká tak, aby umožňovala dospělému úplné ponoření, mívala 5 až 7 kamenných schůdků, pojala minimálně 762 litry čisté přírodní vody, která musela mít přítok a odtok. 

Dům prošel v roce 2009-2010 nákladnou rekonstrukcí, všechny změny byly konzultovány s Národním památkovým úřadem tak, aby nenarušily historickou hodnotu objektu – základní dispoziční schéma.

V současné době je objekt využíván jako hotel. Soukromý majitel umožňuje široké veřejnosti přístup do části přízemí (prohlídka zajišťována přes Informační centrum v Třebíči), kde návštěvníci mohou zhlédnout prostory s dochovanými klenbami, schodiště, původní sklípek vytesaný ve skále, z níž neustále prýští voda a židovskou rituální lázeň – mikve.