Návštěva Olympijské vesnice
Dnes jsem vstával se skutečnou radostí, sice dříve než obvykle, ale návštěvu Olympijské vesnice si nemohu nechat ujít.
Po několika bezpečnostních kontrolách, při registraci jsem musel odevzdat i pas, jsem v Olympijské vesnici. Jedna věta vystihne vše- čínská preciznost v přípravě na Olympiádu.
Spousta zeleně, přírodní jezírka, dokola jezdící shuttle bus, posilovna, venkovní bazén, klid narušují jen „řvoucí" cikády. Nejvíce jsem zvědav na prostor, kde denně odstravují 10 000 osob - sportovců a realizačního teamu. Stěží dohlédnu z jednoho konce restaurace na druhý. Podle plánu si desinfikuji ruce a ke konzumaci si místo příboru vybírám hůlky, alespoň nebudu jíst tak rychle. Celý prostor mi připomíná mraveniště, mnoho lidí, kde každý ví přesně co má dělat.
Množství ovoce, vyskládaného v regálech, připomíná prodejnu s ovocem a zeleninou. Snad 20 druhů zeleninových salátů, několik druhů dezertů a teplá jídla rozdělená na asijskou, medditeriánskou a mnoho dalších kuchyní, včetně kompletního sortimentu Mc Donalds.
Potkávám zde naše basketbalistky, Báru Špotákovou s přítelem, Jardu Bábu..., nechci je rušit v soustředění na další dny a tak fotoaparát nechávám v klidu. Část, kde jsou ubytováni naši sportovci, je hned ve druhém bloku. U vchodu sedí číňan, který už umí „ahoj a jak se máš". Bezva, sportovci se tu musí cítit jako doma. Prostory jsou jednoduše zařízené, ale působí příjemně. Ještě rychle zaběhnu do prodejny se suvenýry s Olympijskou symbolikou a rychle jedu zpět do Českého Olympijského domu. Nekonečné kolony a slunce mě po cestě zpět v taxi uspávají a tak mi hodinová cesta uteče rychle.
Večer držíme palce u televize Věře Cechlové, končí pátá, škoda. Jak pronesl Štěpán Škorpil, medaile nikdy nevisela tak nízko, na zlato stačilo opravdu hodit nezvykle málo.
Věra přichází do Českého Olympijského domu víc naštvaná než smutná. Říká: „Minule jsem byla čtvrtá a tolik lidí mi nadávalo, teď jsem až pátá", uklidňuji ji slovy: „Věro, každý, kdo si dovolí Vám něco říci, by sám vyletěl z kruhu i s tím diskem, být pátý na světě je přece skvělý výkon, ne?".
Chvíli si povídáme, posléze začíná odbornou debatu s Imrichem Bugárem a já se trochu začínám ztrácet v terminologii. Kývu hlavou, že všechno chápu a pak se jdu raději s omluvou věnovat naší gastronomii, tam jsem si přeci jen jistější.
Josef Bára
člen představenstva
výkonný ředitel
