Královský sňatek - výstava Lucemburků

Datum: 4.11.2010
Původně gotický městský palác Dům u Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí nabízí návštěvníkům Prahy originální výstavu zobrazující hlavní protagonisty královského dvora na přelomu 13-14 století. Ústředním exponátem výstavy trvající 4.11.2010 - 6.2.2011 je český královský poklad , nalezený ve Slezké středě. Dům s nárožní obytnou věží je považovaný za součást městské královské rezidence, upravené pro mladé královské manželé v prvním období po jejich příchodu do Prahy.

Výstava 700 výročí Královského sňatku

Čtrnáctiletý syn lucemburského hraběte a císaře Jindřicha VII Jan Lucemburský uzavřel s 18tiletou Eliškou z rodu Přemyslovců sňatek 1.září 1310 ve Špýru. Byla poslední neprovdanou princeznou přemyslovskou. V Praze je čekala pyšná, značně sebevědomá česká šlechta. I když byl Jan nadaný a vzdělaný, nedokázal se pohybovat v drsném prostředí. Stal se prvním českým panovníkem, kterému si šlechta dovolila předložit volební kapitulaci, ve které požadovali omezení panovníkovi moci.

Vztah Jana a Elišky Přemyslovny nebyl šťastný. Jejich povahy byly příliš rozdílné a také na politiku měli každý jiný názor. Manželství se v roce 1319 rozpadlo poté, co přišel na svět jejich druhorozený syn. Jan Elišku podezříval, že usiluje o vládu pro jejich prvorozeného syna Václava. Nemýlil se. Eliška se odstěhovala na hrad Loket, kam Jan násilím vnikl a odvezl odtud tři starší děti. Syna Václava, kterému byly tehdy tři roky,uvěznil a poté odvezl na francouzský dvůr. Věděl, že Václav byl matkou vychováván k nenávisti k němu. Eliška porodila Janovi další tři děti – Jana Jindřicha a dcery dvojčata Annu a Elišku.

Janova zklamání v manželství se neblaze promítlo v jeho dalším životě a ve vztahu k Čechám. Začal vést nespořádaný život, ženám nevěřil. V roce 1333 byl Jan nucen přenechat vládu v Čechách synovi Václavovi / Karlovi/. V roce 1341 slepý král ustanovil, že dědicem českého království může být pouze Karel a jeho potomci.

Královský sňatek - výstava Lucemburků